7
Neděle 7. června 2026
***
Chci být takovým, jakým mám být, takovým, jakým mě chce Bůh.
Chci být takovou, jakou mám být, takovou, jakou mě chce Bůh.
***
KAŽDOU neděli v čase od 18:00 h do 18:10 h lze s tím, že jest Bůh nad námi, společně prostřednictvím přání, prosby, chtění, modlitby formovat obsah vždy předem vybraného tématu a každý kdo chce, se k této činnosti může dobrovolně připojit.
JEDNÁ se tedy o společnou modlitbu či prosbu, nebo jen o chvíli uvažování na dané téma, ve stejný čas, kdy se nám tímto naskytuje možnost takto soustředěnou silou přispět ke zlepšení lecčeho. Je-li nás více, účinek je pak silnější.
SLOVA jednotlivých přání si může každý zúčastněný upravit podle sebe sama; ale teprv, když budou dávat smysl shodný se smyslem přání druhých lidí, tak dojde ke sjednocení a vzájemnému posílení. Každý se při této vědomé činnosti soustředí přirozeně sám na sebe.
TÉMATA přání sem tam vznikají nová a stará se průběžně opakují. Jsou zde zařazeny též výzvy či pobídky, nebo prostě jen informace vedoucí ke správným životním postojům. K výměně tématu dochází v pátek nebo sobotu, jak dá čas 😊🤍
Již připravená témata (62):
1 26.4.2020 Ať naši vládnoucí politici volí dobré postupy, pro dobro našeho národa! Ať se správně rozhodují a dávají přednost naší zemi a našemu národu, protože to je jejich práce.
6
2 Ať se čistá, životodárná voda drží na našem území Čech a Moravy. Přeji nám hojnost vláhy, ať je v zemi, studnách, potocích, řekách a jezerech dostatek vody.
5
3 u Buďme země dobrých lidí! Ať nás baví být hodnými, vřelými a ohleduplnými. Bojujme za pravdu a milujme život!
6
4 u Ať jsme zdraví, plní energie a duševně vyrovnaní! Chtějme být odolní vůči vnějším vlivům, od chemických látek, přes záření, až po organismy. Síla našeho ducha ať obnovuje naše tělo.
6
5 Nechť lidé dojdou k duchovnímu probuzení! Když se tak stane, nechť si oblíbí toto vnitřní vědomí a udržují a rozvíjí si ho! S díky pak ať si pěstují touhu po Světle!
5
6 u Ať se náboženství celého světa konečně ubírají správným směrem, k hlavnímu cíli všech těchto náboženství, ke Zdroji všeho bytí, ke Stvořiteli, k Bohu, k Alláhu ..., a Jeho zákonům. Především jednotlivci ať hledají tento jediný Cíl, neboť všechno ostatní v těchto náboženstvích je slepá ulice.
6
7 u Chci být takovým, jakým mám být, takovým, jakým mě chce Bůh.
Chci být takovou, jakou mám být, takovou, jakou mě chce Bůh.
7
8 u Bylo by dobré, kdyby šlo ve školách vést děti a mládež přirozeným a správným způsobem, aby adekvátně a spravedlivě dostávali za svůj přístup a chování přesně to, co si zaslouží, neboť jedině tak se jim připomene, co se smí a co se nesmí, co je dobré a co špatné.
6
9 u Mějme rádi přírodu!
Těch rostlin a zvířat, co jsme každý snědli! Vzduchu, vody a slunce, co jsme si mohli dopřát! Různých přírodních látek, které máme ve všem k dispozici! Vše od přírody, od Bohu sloužících hostitelů. Mějme proto tuto bytostnou sféru rádi, neboť nás bez přestávky obdarovává!
6
10 u Přeji si, ať v nás vítězí vždy naše láska nad naší nenávistí nebo lhostejností, protože vše, co od nás vzejde, toho jsme autorem my sami, ať k tomu byl podnět jakýkoli.
6
11 Chtějme ve vládě našeho národa jen samé poctivé lidi, s pevnými a čistými charaktery, kteří to s tou naší Českou zemí a jejími lidmi myslí jedině dobře. Ti pak ať využívají svých možností a nadání pro tuto práci jen k ušlechtilým cílům.
5
12 u Chci být úplně zdravý(á), svěží, silný(á) a plný(á) života. Kéž se mi daří udržovat si tělo zcela zdravé a mladé.
6
13 u Vzpomeňme na člověka, který nám „ublížil“ ... pes štěká a kouše, protože je pes, takže nic si nebrat osobně. Nyní s vědomím, že nikdo na Zemi neputujeme poprvé a všechno se nám vrací, svoji pozornost nasměrujme zcela jen na sebe: Proč se mi to stalo, nebo se děje? Co jsem to zač, že jsem to musel(a) prožít? Zvládl(a) bych vše teď už lépe? Atd. Nechme psa psem a řešme již jen sebe!
5
14 u Kéž dojdeme k poznání, jak moc vážná je pro nás nynější doba, kdy se musíme každý sám za sebe rozhodnout, zdali chceme existovat a mít se jako v Ráji, doslova, a nebo nepředstavitelně bolestně a velmi zdlouhavě o svoji existenci, o své osobní JÁ, přijít. Nechť o tom dojdeme k poznání!
6
15 u Chci být v lecčem dobrý(á), životem naplněný(á), spokojený(á) a šťastný(á). Ať mě práce baví, jde mi pěkně od ruky a druhým jí jen prospívám.
6
16 u Máme chtít všeobsáhlé dobro ... „Chci dobro!“ ..., mít jen čisté myšlenky, dělat jen správné věci a mluvit jen krásná slova. „Dej Bože, ať to dokážu!“
7
17 u Přeji svým blízkým dobro i štěstí, ale především, aby se duchovně probudili, protože pro člověka není nic důležitějšího a normálnějšího, než aby byl duchovně živý a duchovně činný!
6
18 Pokud se člověk do budoucna chce věnovat tomu, co ho baví, což je způsob vyjádření života, nejen ale v těle na Zemi, tak musí existovat. Věnovat se lze čemukoliv, co je prospěšné. K tomu je potřeba mít ale budoucnost svého JÁ a je nutné projít Posledním Božím soudem. Kdo jím neprojde, není pro něj pak již nic významné, vše je zbytečné a marné. Čeká ho pak už jen hrůza ukončená úplným koncem vlastní existence.
3
19 Máme být jako děti, tedy tak prostě myslící, tak málo obtíží hledající. Vše co k nám přichází, máme přijímat plně a v sobě to okamžitě prožívat a ne být předpojatý nebo líně vše odmítat. „Prosím, chci mít tu správnou dětskou mysl!“ Neboť jak k nám lidem pravil Ježíš: „Nebudete-li jako děti, nevejdete do nebeského království.“
6
20 u Kéž by se Česká republika chtěla po všech stránkách konečně zcela postavit na vlastní nohy. Totiž jedině vlastním usilováním k cíli podle vlastního vkusu, ne cizího, se může člověk nebo národ vůbec teprve vyvíjet.
6
21 u Ať pravda o všem, co se kdy událo nebo se děje, snadno vyplouvá na povrch. Ať dějepisci, vědci a politici dávají pravdě přednost a nebojí se! Vždyť podle pravdy člověk zaujímá jiná stanoviska než podle lži, což má pak vždy odlišné a závažné důsledky.
6
22 Ať lidé zatouží po opravdovém vědění, které jim dá odpovědi na všechny otázky života a smrti, štěstí i neštěstí. Ať se nespokojí jen s dogmaty nebo slepou vírou, anebo, aby jen nevyčkávali.
6
23 u Kéž se u nás v Čechách už konečně ustálí čas, v jeden, ten přirozený, který je v souladu s přírodou, tzv. středoevropský, který míváme nastaven v zimě, což nás učiní zase o trochu víc šťastnějšími a zdravějšími...
6
24 u Vánoce! Krása, kterou při nich lze teskně vyciťovat, dokáže v člověku vzbudit odhodlání, aby se chtěl stát takovým, aby mohl jednou vejít do říše Světla, kde jedině je pravá krása. Tak smíme prožít Vánoce. Pohleďme na ozdobený strom a následujme své cítění!
3
25 u Vzpomeňme na své blízké, kteří už odešli na onen svět. Vězme, že tam jsou a někteří z nich mohou být znovu na Zemi, v novém těle. O dušičkách si je připomínáme a uvědomováváme si náš vztah k nim. Nechť je dobrý! Přejme jim dobré bytí a postup kupředu, vzhůru.
6
26 „Ať jsme odolní vůči nemocem, ať má náš organismus vše, co potřebuje pro budování účinné obrany, aby si zachoval své zdraví.“ S Boží pomocí k tomu můžeme počítat vždy, jen si o ni ještě říct. Lépe ne až na poslední chvíli.
5
27 u Zdolat jednotlivé velké kameny neodpuštění je velmi těžké, právě jako by to byly skutečné kameny. Proto není špatné je po trochách obrušovat, a to klidně všechny najednou: „Všechno všem odpouštím.“ „Všechno všem odpouštím.“ ...
6
28 u Světové války neskončily zas tak dávno, zároveň, přístup k životu některých jednotlivců, skupin i národů je od té doby nezměněný. Spadne-li ze stromu jedno jablko a pak druhé, lze očekávat, že spadne i třetí. Lidské myšlenky nejsou pouhou bez-účinnou abstrakcí; kam asi vede neustálé zbrojení s myšlenkami na válku? Uhlaďme našimi světlými mírovými myšlenkami svět, ať je takový, jaký ho chceme ... „Mír!“ „Buď mír!“ „Jen mír!“ „Chceme mír!“ „Ať je mír!“ ...
6
29 u Užijme si předvánoční čas ... trochu shonu, příprav, čištění a uklízení. Abychom měli ale tu správnou radostnou náladu, tak čistit a uklízet musíme také uvnitř nás samých, v duši. A potom, víme co přichází, kdo přichází (kdysi) a proč přichází? „Těšme se na Vánoce, na Slavnost Boží Lásky.“
6
30 u Skromnost a Pokora
Skromnost je spokojenost se svým životem. „Chci být skromný(á). Jsem a žiji tak, jak mám.“ Pokora je chtít žít podle Božích pravidel. „Chci být pokorný(á), znát Boží zákony a řídit se jimi, protože to je normální a správné a to mi přinese štěstí a mír.“
6
31 u Vánoce jsou svátkem Boží lásky. Kdysi se část Boha oddělila, aby přišla k nám na Zem v osobě Ježíše Krista, aby se hluboce klesající pozemské lidstvo opět pozvedlo. Předsevzeme si, že to nebylo zbytečné. „Nechť jednou dojdeme do vysněného Ráje.“ Protože ti, co tam nedojdou, bolestně přestanou existovat.
6
32 u Chci život prožívat naplno, nepromarňovat v něm mi darované chvíle. Chci využívat příležitosti, které se mi nabízejí a přítomně prožívat situace, do kterých se dostávám.
6
33 Na nudu, smutek, strach a smůlu, vnitřní prázdnotu a neradost ze života, na veškeré nemoci a také na dočasnost svého bytí, je jediný účinný lék: používání vlastního ducha, projevujícího se citem, a napojování se jím na Zdroj veškerého života ve vesmíru. Nic jiného nakonec není — buď nádhera a nebo hrůza s koncem. Doporučení: uvědomit si to a dennodenně se namáhat k duchovnímu životu.
6
34 u Každý jsme v prvé řadě člověkem, teprve až na druhém a dalším místě jsme tím, kým jsme se směli stát, např. řemeslníkem, podnikatelem, lékařem, politikem, umělcem atd. Je nutné vědět, že člověkem v nás je teprve duchovní jádro, a velmi důležitá věc ... nikoli božské jádro! Na tom můžeme stavět a s tím počítat, navždy.
3
35 u Duch, jádro člověka, chce ze své podstaty vždy jen to dobré. Projev tohoto ducha, člověka samotného, je cit, a rozum má být pouze jeho nástrojem. Rozum nesmí vládnout a cit se jím nechat zadusit, tak, jak je to už po tisíce let běžné a což je ilustrované příběhem o Ábelovi a Kainovi! A proto: „Nechť náš cit vítězí nad chladným rozumem, aby dobro vítězilo nad zlem.“
5
36 Jsem nemocný(á) a chci se uzdravit. „Prosím, Bože, chci být zdravý(á).“ Je skvělé být zdravý(á) a moct ještě udělat to, co jsem chtěl(a) nebo jsem udělat měl(a). „Nařizuji si a slibuji si, že to udělám! Jen prosím o uzdravení.“
6
37 u Pokud má člověk, sám za sebe, ve stvoření budoucnost, může dosáhnout čehokoliv, co neodporuje Boží vůli, je to: Bohatství, láska, přátelství, schopnosti, zdraví, přirozená krása, úspěch atd. Pokud ale neprojde Posledním soudem, nečeká ho pak už vůbec nic, jen nesmírná bolest, strach a zničení duše, což je ztráta vlastní osobnosti a existence. To je teprve opravdová a hrozivá smrt. „Jak se k tomu postavím?“
5
38 Není pravda, že je duše nesmrtelná, jen to její zničení trvá o mnoho času déle. Bohu nevěrným je při tom vzata jejich duchovní podstata. Naše předsevzetí, jakým směrem chceme putovat, jestli nahoru k Životu a věčnosti nebo dolů do muk a zničení, si určujeme sami, každý sám nebo sama za sebe, podle toho, jak žijeme a pro co se rozhodujeme.
5
39 Máme se přibližovat k Bohu. Je jistě nekonečně mnoho způsobů, jak to dělat. Jeden z nich by mohl být, že si průběžně přes den na svého Boha vzpomeneme a vědomě si řekneme větu: „Bůh jest můj Pán!“ Vyzkoušejme ...
5
40 u O Velikonocích, kdy se po zimě vše probouzí, vzdáváme hold Životu, který nám všem dal vzniknout. Tak vítáme jaro a oslavujeme život. Velikonoce jsou také připomínkou odmítnutí tohoto Života, Života, jež se vtělil kvůli nám lidem na Zem, ale byl jimi vyhnán, zavražděn. Na tom nic nemění to, že se po třech dnech, pouze už jako duše bez těla, ještě lidem ukázal.
6
41 u Čas od času k nám na Zem zavítal Boží posel, aby nám vždy ukázal, jak správně jednat a žít, stačilo jej tedy poznat a pak ho ve svém jednání a žití následovat. Abychom my lidé nepropásli se začátkem Posledního soudu toho posledního, bylo nám mj. dáno podobenství „O moudrých a pošetilých pannách“, kdy jen moudrá v temnotě pozná ženicha, protože si udržuje olej a s ním oheň ve své lampě. Z miliard lidí si ale dokáže olej a oheň v lampě udržet zřejmě dá se říct pár lidí. Položme si otázku: „Dokážu to já?“
6
42 u Stvoření funguje a existuje jedině s Boží silou. Jednou za rok, přibližně v tuto dobu, na Letnice, se do Stvoření vlévá tato síla, jako příliv života. Máme se jí otevřít a starat se o to, aby nám přinesla požehnání a posilu.
6
43 Chtějme žít v právně silném státě, kde se nebude moct dát obcházet zákony, kde bychom byli hrdi na jejich dodržování. Zároveň je ale nutné, aby byly naše lidské zákony v souladu se zákony Božími. Pak budeme žít jen ve štěstí a míru.
4
44 u Člověk úspěšně projde Posledním Božím soudem jedině tehdy, pokud se s vypětím všech svých sil o to snaží. Neměl by v tom spoléhat na nic a na nikoho! Záleží jen na něm samém, bude-li toho hoden! Ani u poctivého pozemského soudu nezáleží na soudci, jaký bude rozsudek, ale jen na souzeném; stejně tak se děje u přísné zkoušky ve škole ... student o sobě rozhoduje.
5
45 u Mnoho lidí na onom světě, často na nehezkých místech, touží po naší pomoci, čekají na nějakou světlou myšlenku, která by patřila právě také jim, aby jim pomohla ke světlé cestě. Pokusme se teď na ně v dobrém myslet ...
6
46 Jsem člověk, muž ... žena, bytost Bohem stvořená, krásný, zdravý, mocný, bohatý a šťastný. A jen na mně, ne na někom jiném, záleží, jestli si tento původní normální stav zachovávám.
5
47 u Občas se probudíme a jsme rádi, že to, co se nám zdálo, byl jen sen. Kdo vidí a chodí, nemusí vidět a chodit, oslavme, že vidíme a chodíme. Oslavme to, že mluvíme, dýcháme, že nás zrovna nic nebolí, nebo, že jsme mladší, než budeme za rok. Taky oslavme, že máme co jíst a pít, že po nás zrovna nikdo nestřílí, nebo že máme své blízké, trochu času, svoji svobodu a taky svůj život a bytí. Neustále máme co slavit, denně, každý sám pro sebe, slavme to, jak je nám vlastně hodně dobře, protože to tak vůbec nemusí být.
5
48 Věčné zavržení, konečné zničení duše, ta druhá smrt, je to nejhorší, co může člověka potkat. Čeká to milióny lidí! Když se to člověk o sobě dozví, většinou až na onom světě, a konečně mu dojde o co se jedná, zachvátí ho nejstrašnější zoufalství. Prosit a usilovně hledat se má ve zbytku času, aby se mohlo ještě dojít k poznání, nastoupit nová cesta a dalo se vyhnout tomuto nejhrozivějšímu, nepředstavitelně bolestnému, dlouhému konci všeho v jeho končícím bytí.
4
49 u Při léčení mé zlomené nohy stromem jsem se jeho elfa ptal: Co za to? Snad drahokam ke kořenům? ... nebo požehnání stromu? ... či ořezat suché větve? Moji dobrost, dobrosrdečnost a ať mám rád druhé. To chtěl.
4
50 Máme problém s tím, jak se postavit ke špatnému chování lidí? Vždyť přeci máme rádi lidi, ale zároveň nám nebo jiným někteří ubližují! Zkusme tedy správně využít významný výrok: „Miluji lidi, ale nenávidím hřích.“
4
51 u Svobodu rozhodování máme pouze tehdy, pokud nejsme zatíženi dřívějšími nesprávnými rozhodnutími. Vlastní případná temná osudová vlákna našich dřívějších rozhodnutí na nás vyzařují jako sklon, např. ke krádeži, ke křivení pravdy, podvodům, nesvárům atd., a v nových situacích tento sklon tlačí opět ke stejnému rozhodnutí. Proto na nás volal Ježíš: „Osvoboďte se!“ Svoboda je žít podle Božích zákonů.
1
52 Život, bytí, krása, láska, hojnost, schopnosti a možnost působit, tohle všechno člověk může mít, když existuje. To nám Stvořitel jako možnost dává. Ale nebudeme moct existovat, když budeme rušit mír a když nedokážeme umět být dobrými, hodnými lidmi. Odlišuje se člověk od člověka! Ne až v budoucnu, ale už teď jsme tříděni.
4
53 u V celém životě se člověk vyvíjí k lepšímu nebo k horšímu anebo ustrnul, což ale náleží též k tomu horšímu. Mládí nebo stáří v tom nehraje vůbec žádnou roli. Jestliže mu je nyní např. 50 let a zrovna dozrál k nějakému novému postoji či způsobu chování, tak od té chvíle se tak začíná projevovat a bude takový i v příštím vtělení, když už bude třeba opět dítětem v mateřské školce.
5
54 u Napijte se vody, vína, čehokoliv, i polévku ochutnejte, pak vědomně proneste: „Jsi skvělá vodo, víno nebo polévko“. Pak se napijte znovu. Poznáte ten chuťový a energetický rozdíl? Znáte to? Velké chtění = velký rozdíl. Nyní to ale zkusme rovnou s veškerým vodstvem na povrchu planety: „Buď skvělá vodo, jsi dobrá a čistá!“ Stejně tak můžeme oslovit i vzduch.
5
55 Všech deset Božích přikázání je nutno plnit, pokud chce člověk dosáhnout věčného života. Tedy i desáté: „Nemáš žádat domu bližního svého, ani statku, ani dobytčete, ani čehokoliv, co jeho jest!“ Každé vměšování se jednoho státu do politiky druhého nebo přímo jeho dobývání či okupování je porušování tohoto přikázání. Přejme okupovaným i kolonizovaným národům ať zesílí a dozrají k samostatnosti a ke svobodě, aby si mohli vládnout sami.
2
56 Každý se může rozhodnout chovat se tak, jak chce on sám, z hlediska Božích zákonů dobře nebo podle těch samých zákonů špatně. To nám umožňuje náš duchovní původ, v tom máme tedy stoprocentní volbu. Co si ale už nikdo nemůže vybírat, jsou důsledky našich předchozích voleb. Ty vždy přesně odpovídají našim předešlým rozhodnutím a jsou nám odměnou nebo trestem.
4
57 Pokud jsme celé dny zaměřeni pouze na své pozemské úkoly, na peníze a ceny, na jídlo a pití, na auto, byt, zábavu atd., bez nějakého podnětu také pro naše jádro, našeho ducha, tak náš duch zleniví a postupně se ze života zákonitě musí vytratit radost, chuť do života a povědomí o jeho smyslu. Chceme-li opět pocítit tep života, po kterém pak začneme ještě více toužit, chceme-li se těšit z přítomnosti a těšit se na budoucnost, tak musíme svého ducha opět rozpohybovat a posílit ho. Zaměřme se nyní (ne jen) na Zdroj všeho živého, na Tvůrce všehomíra, a vydržme takto těch pár minut. „Do toho!“
4
58 Cvičme se v odlišování pravdy od lží. Staňme se v tom mistry. Nebuďme slepými, ale naopak zkusme věci tzv. prohlédnout. Není to cesta pouze k pozemské jistotě, ale také cesta k věčnému bytí, ke kterému každý člověk nedojde, a to právě proto, mimo jiné,
že se bude držet lží, aniž by si to chtěl sám uvědomit nebo si to přiznat.
4
59 Materialista nemůže mít vůbec představu o tom, jaký je vnitřní svět duchovního člověka. Lidé odvracející se od Boha jsou jako stroje, které nejsou připojeny ke zdroji energie, ale využívají pouze svou baterii, která se brzy vybije. Naučme se pracovat s hypotézami: „Co bych dělal(a), když by tzv. onen svět a Tvůrce všehomíra opravdu existovali? Co si myslím, že by v takovém případě bylo pro mě nejlepší?“
4
60 Zlí se chtějí projevit většinou zle. Když jsou nebezpeční, musíme se bránit. Pokud jsme též zlí nebo duchovně nehybní, tak nás snadno jejich působení zasáhne. Můžeme si přát a usilovat o to, aby jim jejich úmysly nevyšly. Ku pomoci k tomu máme sílu od Stvořitele, kterou máme použít, ne On, ale my sami. Usilujme o to, abychom sami byli hodní a přejme si: „Ať to či ono ti zlí nedělají nebo ať jim to nevyjde ..., lépe, ať z toho vyjdeme bez úhony.“
2
61 Je dobré mít něco, co obsáhne vše ostatní, pro to, co důležitého potřebujeme, jako např. zbavovat se špatných vlastností, sílit v sobě a zjemňovat cítění, jít správným směrem, obnovit se a osvěžit, atd. Zkusme si k tomu nyní, ale lépe i jindy, vážně říkat následující větu: "Chci se duchovně vyvíjet." A všímejme si, co to s námi dělá.
4
62 Nikdo nemusí mít nízký inteligenční kvocient. Též nemusí nikdo navždy mít smůlu a neúspěch. Zároveň, žádný chytrý učenec se do Nebe nedostane, když bude bezduchý. Tohle všechno jako privilegium, pro sebe sama, dokáže řídit pouze náš duch. Vyhraje to člověk, který chodí k jádru věci, protože miluje Pravdu.
1
KAŽDÉ téma - přání, chtění, prosba, modlitba, ale také jen postoj či názor, dokonce i člověk samotný, je jako krystal, skrz který neustále proudí světlo. Musí být dobře vybroušený a nastavený, aby vysílal jen krásné zářivé paprsky správným směrem. Ve zpětném působení, tedy skrz Boží mlýny, se člověku vrací pak to, co odpovídá jím vyslaným, pozměněným původním paprskům.
ČÍSLA nalevo jsou svázány s konkrétními tématy. Čísla napravo s počtem jejich vystavení, coby témat týdne.
PŘÍPADNÉ jen vážné náměty nebo návrhy mi můžete poslat na email , viz níže.
Přidejme se, pridejmese.cz, email: granaat@email.cz